Mapa - Ťi-lin (městská prefektura) (Jilin)

Ťi-lin (Jilin)
Ťi-lin je městská prefektura v Čínské lidové republice. Leží na řece Sungari v provincii Ťi-lin v severovýchodní Číně. V celé prefektuře žilo v roce 2010 zhruba 4,4 miliónu obyvatel, z čehož jich žilo 3,6 miliónu v samotném Ťi-linu. Jedná se o druhé největší město provincie.

Z nádraží Ťi-lin vede vysokorychlostní trať Čchang-čchun – Ťi-lin, která doveze cestující za devět minut na nádraží Lung-ťia u mezinárodního letiště Čchang-čchun Lung-ťia nebo za zhruba půl hodiny na nádraží Čchang-čchun v Čchang-čchunu, přes které vede také vysokorychlostní trať Charbin – Ta-lien.

 
Mapa - Ťi-lin (Jilin)
Mapa
Google Earth - Mapa - Ťi-lin (městská prefektura)
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Ťi-lin (městská prefektura)
Microsoft Bing
OpenStreetMap - Mapa - Ťi-lin (městská prefektura)
OpenStreetMap
ChinaReport~Jilin_Pr...
2905x6699
www.drben.net
Harbin-City-Tourist-...
2139x3046
mappery.com
Harbin-City-Tourist-...
2139x3046
www.mappery.com
chinajilinmap.jpg
1995x2987
www.chinamaps.org
China-Jilin_Province...
2308x1824
www.drben.net
jilin.jpg
2170x1485
map.vbgood.com
Jilin.jpg
2068x1517
www.chinamaps.info
img_29_d201304261642...
2068x1517
www.tripchinaguide.c...
topography-of-liaoni...
1925x1306
www.chinatouristmaps...
jilin-province-map.j...
1665x1144
www.chinatouristmaps...
province201104252f3d...
1556x1158
www.onlinechinatours...
jilin.gif
1400x967
www.chinatourmap.com
JilinAttractions.gif
1288x892
www.chinatouristmaps...
map-jilin.jpg
1200x873
www.en-china.com
jilin.jpg
980x708
www.chinamaps.org
Jilin_Province-Map1T...
815x705
www.drben.net
Jilin-Topography-Map...
800x630
www.chinatouristmaps...
Jilin-map.png
628x800
upload.wikimedia.org
china-jilin-province...
700x607
www.planetware.com
jilin.jpg
600x600
images.chinahighligh...
Státní území - Čína
Vlajka Čínské lidové republiky
Čína, plným názvem Čínská lidová republika , zkratkou ČLR (mezinárodně CN), je stát ležící ve východní Asii. S 1,4 miliardy obyvatel je Čína, spolu s Indií, nejlidnatější zemí světa, rozloha 9,6 milionu km² ji činí čtvrtým největším státem. Čína se rozkládá napříč pěti časovými pásmy a sousedí se 14 zeměmi, což je po Rusku druhý nejvyšší počet na světě. Země se člení na 23 provincií, pět autonomních oblastí, čtyři přímo spravovaná města (Peking, Tchien-ťin, Šanghaj, Čchung-čching) a dvě zvláštní administrativní oblastí (Hongkong a Macao). Hlavním městem Číny je Peking, nejlidnatějším městem je Šanghaj.

Čínská civilizace, rozvíjející se původně v úrodném povodí Žluté řeky ve Velké čínské nížině, patří k nejstarším na světě. Byť jsou její počátky zahaleny v mlze legend, obvykle se umisťují do období 2000 let př. n. l. Čínský stát několikrát v dějinách zmohutněl, byl rozbit, a pak se znovu sjednotil. Ve fázích vzmachu byla Čína vždy přední světovou ekonomickou mocností, mimo jiné díky proslulé Hedvábné stezce, a také místem rozvoje vědy a technologií - lze jí připsat vynález kompasu, papíru, střelného prachu či knihtisku. 19. století bylo pro Čínu ovšem dobou stagnace, opožděného pronikání rysů moderní civilizace i ponížení mocenského. To vedlo v roce 1912 k pádu tisíciletého monarchického systému a vzniku republiky, jejíž modernizační snahy byly však zabrzděny občanskou válkou mezi nacionalisty a komunisty (od 1927) a agresí Japonska (od 1937). V roce 1949 nakonec zemi, až na malý ostrov Tchaj-wan, ovládli komunisté. Vytvořili totalitní systém s centrálně řízenou ekonomikou. Řada společenských a ekonomických experimentů, jež vyvrcholila tzv. kulturní revolucí, vedla však jen ke stagnaci, byť Čína dosáhla jistých úspěchů diplomatických (od roku 1971 se stala stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, když bylo toto postavení odepřeno Čínské republice čili Tchaj-wanu) a vojenských (vstup mezi jaderné velmoci). Skutečný rozmach však přinesly až ekonomické reformy Teng Siao-pchinga započaté roku 1978, které v Číně zavedly volný trh. Zahájily období bezprecedentního ekonomického růstu. S tím šel ruku v ruce růst geopolitického vlivu a zisk statusu supervelmoci. Trauma velmocenského ponížení z 19. století bylo symbolicky překonáno i tím, když Čína dostala pod svoji kontrolu poslední evropské kolonie na svém území, tedy Hongkong a Macao. Vznáší nárok i na ostrov Tchaj-wan a několik dalších menších území, tyto oblasti jsou však spravovány vládou Čínské republiky, která prozatím ale nechce být samostatným státem a formálně si nadále činí nárok na vládu v celé Číně. Ačkoli reformy Čínu velmi přiblížily západnímu ekonomickému modelu a životnímu stylu, v oblasti politické si uchovává systém vlády jedné strany a rysy diktatury.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
CNY Čínský jüan (Renminbi) Â¥ or å…ƒ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
UG Ujgurština (Uighur language)
ZA Čuangština (Zhuang language)
ZH Čínština (Chinese language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Afghánistán 
  •  Bhútán 
  •  Indie 
  •  Kazachstán 
  •  Kyrgyzstán 
  •  Laos 
  •  Mongolsko 
  •  Myanmar 
  •  Nepál 
  •  Pákistán 
  •  Severní Korea 
  •  Tádžikistán 
  •  Vietnam 
  •  Rusko